Akvárium

Komická píseň, která zněla v představení Ďábel z Vinohrad

Kurzívou píšu mluvenou část

 

 

Moje teta jednou řekla: Já jdu do bia,

pověs mně tu zatím záclony,

ale pozor, ať nespadneš do akvária,

to by ale, to by ale byla mela, byla mela, voda by se zakale... Kde jste všichni? To musíte dělat vy a ne já!

 

Pustil jsem si k tomu žhavou hudbu z rádia,

vylezl jsem na dvě stoličky,

v zápětí jsem padl hlavou do akvária,

přímo mezi rybyčky. Pro Krista pána, tady v zadu musej' být nějaký chlapi a tydle tydle vodnášet, já vám opravdu jednou ten televizor rozkopu!

 

A tak žiju v akváriu, nic mě neruší,

zvykl jsem si na to, že mi teče do uší,

a když teta něco říká, dělám rybám tlumočníka,

a že se mně zde skvěle vede, teta netuší.

 

Ten, kdo žije v akváriu, ten si libuje,

umyje se, napije se, pak si zapluje,

v tichu si tu léčím nervy,

nadháněje rybám červy.

 

Kdo je na dně,

každopádně,

je rád, že tu je.

 

Zdá se, že tu kvetu asi na těle, i na duchu,

nadávaje na ty časy, když jsem bejval na suchu,

a tak žiju v akváriu život plný krás.

 

(zvuk splachujícího záchoda)

 

Když mě občas vylejou,

tak vrátím se tam zas.

 

Když si vyjdu mezi lidi, to je ovací,

každej žasne, jako bych byl natahovací,

příčinu si našli prostou,

chtěji vidět, jak mi rostou

mezi prsty,

s prominutím,

blány plovací.

 

 

Můj přepis můžete využívat/zveřejňovat/editovat, jak chcete, přece jenom, nenapsal jsem ho já, ale pan Suchý. Nicméně, bylo by hezké se zmínit, že jsem ho sem přepsal já.

Vikom